Lawya

Zpět na blog

Big Brother Watch and Others v. the United Kingdom: Právo na soukromí a zpravodajské služby

Big Brother Watch and Others v. the United Kingdom: Právo na soukromí a zpravodajské služby

Ochrana osobních údajů je v posledních měsících aktuálním tématem, a to zejména v souvislosti s Obecním nařízením (GDPR). Toto téma však úzce souvisí i s ochranou osobnosti, byť tyto pojmy nelze ztotožňovat. Právní úprava nového občanského zákoníku, který ochranu osobnosti považuje za jednu ze základních zásad soukromého práva, stanoví, že „každý má právo na ochranu svého života a zdraví, jakož i svobody, cti, důstojnosti a soukromí“.

Ochrana soukromí v naší společnosti naráží zejména na zajištění bezpečnosti nebo ochranu občanů před teroristickými útoky. Samozřejmě, lze jen těžko uvažovat o tom, že by ochrana soukromí měla převážit nad zajištěním bezpečnosti a ochrany občanů. Na druhé straně ani činnost státu nebo jeho bezpečnostních složek nemůže být s odvoláním se na ochranu obyvatelstva neomezená a nepodléhající efektivní kontrole.

Po vyzrazení tajných informací známým whistleblowerem Edwardem Snowdenem byla americká i evropská společnost otřesená množstvím informací, jež tajné služby zpracovávají o každém z nás¹. Na základě těchto informací podala organizace Big Brother Watch, nevládní nezisková organizace, jež se svým názvem odvolává na George Orwella a má za cíl chránit občanské svobody a soukromí občanů Spojeného království², podnět k Evropskému soudu pro lidská práva. Ten vydal obsáhlý rozsudek o 200 stránkách, kde uvádí, že britské tajné služby svým počínáním porušily čl. 8 a 10 Evropské úmluvy o lidských právech.³

Soud se zabýval infrastrukturou a fungováním britských tajných služeb dle zákonů RIPA (2000) a IPA (2016). Konkrétně ověřoval hromadné zachycování komunikace; režim sdílení zpravodajských informací mezi USA a Spojeným královstvím, berouc na vědomí, že orgány Spojeného království obdržely materiály zachycené NSA v rámci programů PRISM a UPSTREAM4; a získávání komunikačních dat od poskytovatelů komunikačních služeb5.

Soud uvedl, že v případě hromadného zachycování komunikace je nutné dodržovat šest hlavních zásad vycházejících z předešlého rozsudku Weber and Saravia z roku 2006. „Jedná se o: povahu trestných činů, které mohou vést k příkazu k odposlechu; definice kategorií osob, kterým může být komunikace zachycena; omezení doby trvání zachycení; postup, který je třeba dodržovat při zkoumání, používání6 a ukládání získaných údajů; opatření, která je třeba přijmout při sdělování údajů jiným stranám; a okolnosti, za kterých mohou být nebo musí být zachycená data vymazána nebo zničena.“7

„V zákoně RIPA je stanoveno, že zpravodajské služby mohou bez omezení hromadně zachycovat metadata. To jsou informace o komunikaci, ze kterých lze dovodit odkud a kam, komu a kdy byla zpráva poslána. Zástupci Spojeného království tvrdí, že tato data jsou méně nebezpečná než obsah zprávy samotné. Domnívají se tedy, že ochrana těchto dat a jejich zpracování nemusí být pod tak přísným dohledem. Soud toto tvrzení ve svém rozsudku vyvrací. Avšak neuvádí, že by hromadné zachycování dat či metadat bylo nezákonné. Pouze uvádí, že u něj musí být důsledná kontrola, aby byl zásah do soukromí občanů co nejmenší.

Dále Soud shledal, že způsob, jakým zpravodajské služby vybírají, které komunikační sítě sledovat a jakým způsobem získané informace využívají, je pod nedostatečným dohledem a dochází k narušení soukromí. Soud samozřejmě uznává, že v některých případech je podobné počínání v zájmu společnosti, avšak zákony Spojeného království nedostatečně chrání soukromí svého obyvatelstva.

Také uvedl, že možnost sledovat novináře včetně jejich zdrojů je v rozporu se zásadami svobodného tisku, a tudíž i práva na svobodu slova. V otázce sdílení informací zpravodajských služeb se Soud usnesl na tom, že přijímání informací od cizích zpravodajských služeb je na stejné úrovni jako jejich získávání vlastními zdroji na základě národních zákonů. Těmto informacím tedy přísluší stejná ochrana, jako kdyby je zpravodajská služba získala vlastním úsilím.

Dle čl. 46 odst. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv se „vysoké smluvní strany zavazují, že se budou řídit konečným rozsudkem Soudu ve všech případech, jichž jsou stranami.“ Pro Spojené království se proto nyní nabízí přehodnocení dosavadních procesů a nastavení právní úpravy tak, aby nedocházelo k narušování soukromí britských občanů. Zda bude mít toto rozhodnutí vliv i na právní úpravy ostatních států, a případně jaký, ukáže čas.

 

Mgr. Ivana Šilhánková

[1] Edward Snowden: Who Is Edward Snowden? [online]. [cit. 2018-10-11]. Dostupné z: https://edwardsnowden.com/.

[2] Big Brother Watch: WHO WE ARE [online]. Londýn, ©2009-2018 [cit. 2018-10-11]. Dostupné z: https://bigbrotherwatch.org.uk/about/who-we-are/.

[3] TZANOU, Maria. Big Brother Watch and others v. the United Kingdom: A Victory of Human Rights over Modern Digital Surveillance?. Verfassungsblog [online]. [cit. 2018-10-11]. Dostupné z: https://verfassungsblog.de/big-brother-watch-and-others-v-the-united-kingdom-a-victory-of-human-rights-over-modern-digital-surveillance/.

[4] UPSTREAM a PRISM jsou programy NSA (National Security Agency), jež mají přístup k datům velkých internetových gigantů jako Facebook, Apple, Google, Yahoo a další. Také mohou sledovat telekomunikační sítě v USA a internetovou komunikaci kdekoliv na světě. – Upstream vs. PRISM [online]. [cit. 2018-10-11]. Dostupné z: https://www.eff.org/pages/upstream-prism.

[5] Volný překlad autora: TZANOU, Maria. Big Brother Watch and others v. the United Kingdom: A Victory of Human Rights over Modern Digital Surveillance?. Verfassungsblog [online]. [cit. 2018-10-11]. Dostupné z: https://verfassungsblog.de/big-brother-watch-and-others-v-the-united-kingdom-a-victory-of-human-rights-over-modern-digital-surveillance/.

[6] Volný překlad autora: TZANOU, Maria. Big Brother Watch and others v. the United Kingdom: A Victory of Human Rights over Modern Digital Surveillance?. Verfassungsblog [online]. [cit. 2018-10-11]. Dostupné z: https://verfassungsblog.de/big-brother-watch-and-others-v-the-united-kingdom-a-victory-of-human-rights-over-modern-digital-surveillance/.

[7] Volný překlad autora: Q&A: European Court of Human Rights Rules UK Mass Surveillance Laws Violate Rights [online]. Londýn [cit. 2018-10-11]. Dostupné z: https://privacyinternational.org/feature/2271/qa-european-court-human-rights-rules-uk-mass-surveillance-laws-violate-rights.

 

 

Máte zájem o naše služby?

Napište nám

  • This field is for validation purposes and should be left unchanged.