Otázka trvalého pobytu je stále celkem pravidelně předmětem ujednání v nájemních smlouvách, přičemž se nejčastěji projevuje jako zákaz, aby si nájemce zřídil trvalý pobyt v předmětu nájmu. Pravdou ovšem je, že k takovému ujednání se pro jeho nepřiměřenost nepřihlíží a je považováno za jedno z tzv. zakázaných ujednání ve smyslu § 2239 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
V případě, že byste si jako nájemce chtěli přehlásit místo trvalého pobytu na adresu bytu, který je předmětem nájmu, máte na to právo i bez souhlasu pronajímatele. Zákon nevyžaduje, aby pronajímatel bytu poskytl souhlas s přihlášením nájemce k trvalému pobytu. Nájemce tak může učinit i bez souhlasu pronajímatele. Pokud by bylo v nájemní smlouvě výslovně uvedeno, že si nájemce nesmí přihlásit adresu pronajímaného bytu jako místo trvalého pobytu, z důvodu ochrany nájemce jako slabší strany se k takovém u ujednání nepřihlíží. To znamená, že se na takové ujednání hledí, jako by neexistovalo.
Je třeba si ale uvědomit, že z přihlášení k trvalému pobytu neplynou žádná práva k předmětu nájmu a ani k pronajímateli.[1] To znamená, že samotný trvalý pobyt nezakládá žádná užívací ani vlastnická práva k vámi pronajímanému bytu, či dokonce právo v bytě bydlet. Trvalý pobyt nemá žádný vliv na práva ani povinnosti pronajímatele, protože slouží pouze k úřední evidenci.
Trvalý pobyt v případě podnájmu
Pokud jste v podnájmu, proces změny místa trvalého pobytu je složitější než u standardního nájmu, neboť vyžaduje další krok – získání souhlasu vlastníka bytu. Při žádosti o změnu místa trvalého pobytu je tedy nutné tento souhlas předložit jako přílohu žádosti.
Trvalý pobyt
Místem trvalého pobytu se rozumí adresa pobytu občana, kterou si občan zvolí zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání.[2] Každý občan může mít pouze jedno místo trvalého pobytu a stejně tak nemůže být bez evidence místa trvalého bydliště (za určitých podmínek může být místem trvalého pobytu sídlo ohlašovny nebo sídlo zvláštní matriky, které je v informačním systému označeno jako adresa úřadu). Svůj trvalý pobyt nemůžete na úřad přihlásit vy osobně. Pobyt je vám totiž na úřad přihlášen, pokud ztratíte právo užívat danou nemovitost a trvalé bydliště si nepřihlásíte na jinou adresu.
Změna místa trvalého pobytu
Změnu místa trvalého pobytu ohlásíte ohlašovně v místě nového trvalého pobytu. Ohlašovnou se rozumí obecní úřad, popřípadě úřad městské části, resp. úřad městského obvodu. Ke změně místa trvalého pobytu potřebujete doklad totožnosti, vyplněný přihlašovací lístek k trvalému pobytu a doložit oprávněnost užívání bytu, anebo předložit úředně ověřené písemné potvrzení oprávněné osoby o souhlasu s ohlášením změny místa trvalého pobytu.[3] V tomto případě postačí nájemní smlouva, tedy pokud se nejedná o podnájem, jak je uvedeno výše. V případě, že bude ohlášení přítomen i pronajímatel, jenž je vlastníkem předmětu nájmu, není pak třeba dokládat písemně oprávněnost užití. Správní poplatek za ohlášení změny trvalého pobytu činí 50 Kč.
Zrušení místa trvalého pobytu
O zrušení místa trvalého pobytu může rozhodnout pouze ohlašovna. Ohlašovna rozhodne o zrušení, jestliže:
- byl zápis proveden na základě nepravdivých, pozměněných, neplatných anebo padělaných dokladů, popř. došlo k doložení nepravdivých nebo nesprávných skutečností;
- objekt, kde má občan nahlášeno trvalé bydliště, zanikl, byl odstraněn anebo je již podle zvláštního předpisu nezpůsobilý k užívání za účelem bydlení;
- občan již k danému objektu nebo jeho části nemá žádné právo, které by jej opravňovalo k využívání a daný objekt nebo jeho část již k bydlení ani nevyužívá.[4]
Oprávněná osoba
V případě ztráty práva k využívání rozhodne ohlašovna o zrušení trvalého pobytu pouze na návrh. Návrh může podávat oprávněná osoba, která doloží vlastnictví bytu nebo domu, nebo doloží oprávněnost užívání bytu. Většinou se bude jednat o výpis z katastru nemovitostí nebo kupní či jiná smlouva prokazující nabytí vlastnického práva. Toto nemusí oprávněná osoba dokládat, jestliže si existenci tohoto práva může ohlašovna ověřit bezúplatně veřejným dálkovým přístupem v katastru nemovitostí.[5]
Potřebné dokumenty pro zrušení místa trvalého pobytu
Kromě písemného návrhu na zrušení místa trvalého pobytu je potřeba se také prokázat dokladem totožnosti (nejčastěji občanským průkazem) a dále prokázat existenci důvodů pro zrušení adresy místa trvalého pobytu, tedy že zaniklo jeho užívací právo k objektu nebo jeho vymezené části a nemovitost již k bydlení nevyužívá. Jedná se např. o pravomocné rozhodnutí soudu o zbavení užívacího práva k bytu (nebo objektu) osoby, jíž má být údaj zrušen, ukončení nájemní smlouvy, předávací protokol k bytu, u rozvedených manželů rozsudek o rozvodu manželství s doložkou právní moci a dohodu o dalším užívání bytu pro dobu po rozvodu nebo rozsudek o vyklizení bytu či vyrozumění o vyklizení bytu.
Doklady, které nelze ověřit správním orgánem ve veřejné databázi, nebo z vlastních zdrojů, se předkládají úředně ověřené.
Následky zrušení trvalého pobytu
Jestliže ohlašovna zruší občanovi místo trvalého pobytu, stává se po nabytí právní moci rozhodnutí adresa sídla ohlašovny místem trvalého pobytu občana. Zrušením trvalého pobytu končí platnost občanského průkazu.
Poplatky a lhůty
Za každou osobu, které se ruší trvalý pobyt, bude muset navrhovatel zaplatit správní poplatek ve výši 100 Kč.[6] Na vyřízení návrhu na zrušení má úřad 30 dnů, v případě složitějších případů až 60 dnů.[7]
NAŠE DOPORUČENÍ
Doporučením pro pronajímatele je zařadit do nájemní smlouvy ustanovení, které nájemce zavazuje, že se po skončení nájmu odhlásí z trvalého pobytu. Je vhodné specifikovat konkrétní lhůtu, během které musí nájemce odhlášení uskutečnit. Pro případ nesplnění této povinnosti může být sjednána i smluvní pokuta jako sankce.
Pokud jste nájemcem bytu a plánujete ukončit nájemní smlouvu a odstěhovat se, je důležité zajistit, že se po skončení nájmu odhlásíte z místa trvalého pobytu. Všechny úřední písemnosti se zpravidla zasílají právě na adresu trvalého pobytu, jestliže nemáte zřízenou odlišnou adresu pro doručování nebo datovou schránku.
[1] § 10 odst. 2 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, ve znění pozdějších předpisů.
[2] § 10 odst. 1 zákona o evidenci obyvatel.
[3] § 10 odst. 6 zákona o evidenci obyvatel.
[4] § 12 zákona o evidenci obyvatel.
[5] § 12a zákona o evidenci obyvatel.
[6] Položka 2 písm. c) v příloze Sazebníku zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
[7] § 71 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.
