S dlouhotrvajícími smlouvami, které jsou výsledkem zadávacích řízení, se nevyhnutelně pojí možnost jejich změn, nejčastěji se týkajících např. změny celkové ceny z důvodu provedení víceprací a méněprací, změny termínu, podmínek plnění závazku apod. Podmínky pro provedení změn závazku ze smluv uzavřených na veřejné zakázky jsou speciálně upraveny v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“). Případné změny je nutné posuzovat ve vztahu k celkové povaze veřejné zakázky, a současně dodržet zákonem vymezené mantinely.
Změny závazku dle § 222 ZZVZ
Při jakékoli změně závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku je třeba posoudit, zdali se jedná o změnu podstatnou, či nepodstatnou. V případě podstatných změn je zadavatel povinen provést nové zadávací řízení, neboť se jedná o tak zásadní změnu, že je měněna povaha původní veřejné zakázky a je nutné umožnit účast i jiným dodavatelům. Výjimku mohou představovat smlouvy, které byly uzavřeny na základě veřejné zakázky, na níž se aplikuje zákonná výjimka z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení (i zde však platí určitá omezení).[1]
Příklad: Zadavatel uzavřel smlouvu na základě veřejné zakázky malého rozsahu na provedení stavby za 1 mil. Kč bez DPH. Pokud se v průběhu plnění vyskytnou vícepráce či méněpráce, které svou hodnotou nezpůsobí nárůst celkové hodnoty závazku až k 6 mil. Kč bez DPH, tj. k limitu pro veřejnou zakázku malého rozsahu, nemusí zadavatel postupovat dle § 222 ZZVZ. Pokud by tento limit byl překročen, byl by zadavatel již povinen změnu závazku posuzovat dle § 222 ZZVZ.
Základní posouzení, zda se v daném případě jedná o podstatnou změnu závazku, vychází z § 222 odst. 3 ZZVZ. Pokud chce tedy zadavatel přistoupit ke změně smluvních podmínek a zjistí, že by svou povahou odpovídala podstatné změně dle tohoto ustanovení, musí posoudit, zda se změna nepovažuje za nepodstatnou dle jiného odstavce § 222 ZZVZ. Pokud nikoli, není oprávněn změnu provést. V takovém případě má zadavatel možnost smlouvu vypovědět nebo od ní odstoupit, která mu vyplývá přímo ze ZZVZ.[2]
Příklad: Pokud byla ve smlouvě na veřejnou zakázku ujednána smluvní pokuta za prodlení s plněním, je zpravidla považováno za podstatnou změnu, pokud by ujednání o této smluvní pokutě chtěly smluvní strany ze smlouvy následně odstranit. Stejně tak například pokud je dojednán fixní termín pro splnění smlouvy, nemohou se smluvní strany dohodnout na jeho prodloužení jen z důvodu toho, že zhotovitel s ohledem na své jiné zakázky termín nestíhá.
Mezi nejčastější nepodstatné změny se řadí změny závazků podle odst. 4, 5 a 6 tohoto ustanovení, které představují tzv. změny de minimis (odst. 4), změny, jejichž potřeba vznikla v důsledku nepředvídatelných okolností (odst. 6), a změny spočívající v nezbytném dodatečném plnění, u nějž z uvedených důvodů nelze změnit osobu dodavatele (odst. 5). Společnou podmínkou změn dle odst. 4 a 6 je, že nesmí měnit celkovou povahu veřejné zakázky. V případě změn dle odst. 5 a 6 je třeba pamatovat na to, že cenový nárůst spojený se změnami dle těchto odstavců nesmí přesáhnout 30 % původní hodnoty závazku (všechny změny dle odst. 5 a 6 se sčítají).
Příklad: Zadavatel v průběhu realizace stavby zjistí, že oproti původní projektové dokumentaci by se mu líbilo přidat do interiéru pár designových prvků. V takovém případě mohou být změny nepodstatné dle § 222 odst. 4 ZZVZ, bude-li dodržen finanční limit pro jejich hodnotu, tj. 15 % z původní hodnoty závazku ze smlouvy. Naopak pokud zadavatel v průběhu stavebních prací objeví, že materiály zabudované v rekonstruované stavbě jsou v podstatě horším stavu, než se předpokládalo, což nebylo možné v době vyhotovení projektové dokumentace zjistit, změny bude zřejmě možné považovat za nepodstatné dle § 222 odst. 6 ZZVZ.
Vyhrazené změny závazku
Smlouvy je rovněž možné měnit na základě zadavatelem v zadávací dokumentaci stanovených výhrad.[3] Rozsah a povahu takových změn musí zadavatel stanovit zcela jednoznačně a jasně již v zadávacích podmínkách. Musí být stanoveny tak, aby změna neměnila celkovou povahu veřejné zakázky a reflektovala potřebu zadavatele, kterou veřejnou zakázkou uspokojuje.[4] Předpokládaná hodnota těchto změn musí být zahrnuta do celkové předpokládané hodnoty veřejné zakázky.
Uplatnění tímto způsobem vyhrazených změn závazku se pak nepovažuje za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku.[5]
Příklad: Vyhrazená změna závazku může být vhodně využita např. v případě veřejných zakázek, u nichž nelze předem zcela přesně určit množství zadavatelem poptávaného plnění (např. materiálů v rámci stavební zakázky apod.) a v průběhu plnění bude docházet k upřesnění tohoto množství. Často využívanou vyhrazenou změnou je rovněž např. inflační doložka.
NAŠE DOPORUČENÍ
Změny závazků ze smluv na veřejné zakázky se řídí speciální právní úpravou a pojí se se specifickými povinnostmi smluvních stran, jejichž nedodržení může mít nepříznivé právní následky.
Společnost LAWYA bude pořádat dne 20. 2. 2024 kurz týkající se změn smluv v oblasti veřejných zakázek v rámci nějž se bude lektorka Mgr. Markéta Kolbová podrobně zabývat nejen výše uvedeným, ale i praktickými příklady a aktuální rozhodovací praxí.
[1] Například zadávání veřejných zakázek malého rozsahu podle § 31 ZZVZ.
[2] § 223 odst. 1 ZZVZ.
[3] § 100 ZZVZ.
[4] Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 3. 4. 2023, sp. zn. ÚOHS-R0013/2023/VZ.
[5] § 222 odst. 2 ZZVZ.
