Whistleblowing

Právo 28.09.2023

Dne 21. března 2023 byl Poslaneckou sněmovnou schválen vládní návrh zákona o ochraně oznamovatelů. Návrh zákona byl schválen po tom, co Evropská komise v březnu tohoto roku pohrozila uvalením sankcí za překročení lhůty pro implementaci směrnice o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie. Lhůta pro implementaci přitom skončila již v prosinci roku 2021.

Zákon o ochraně oznamovatelů upravuje postup podávání oznámení o protiprávním jednání prostřednictvím interního oznamovacího systému (tzv. whistleblowing) a o následné ochraně osob, které takovéto oznámení podají. Účinnosti nabyl zákon dne 1. 8. 2023.

Zákon nově vytváří povinnost určitých povinných subjektů zavést vnitřní oznamovací systém, prostřednictvím kterého budou moci oznamovatelé protiprávní jednání nahlásit, a to písemně i osobně příslušné osobě, jež bude povinnými subjekty ustanovena. Tato příslušná osoba je pak následně odpovědná za zpracování a posouzení důvodnosti oznámení a navržení opatření k nápravě nebo předejití protiprávního stavu.

Mezi povinné subjekty, které budou muset zřídit vnitřní oznamovací systém, patří zejména veřejní zadavatelé, některé orgány veřejné moci, povinné subjekty podle AML zákona, ale i zaměstnavatelé, kteří k 1. dni příslušného kalendářního roku zaměstnávají více než 50 zaměstnanců. Povinný subjekt může buď vytvořit vlastní oznamovací systém nebo může využít již existující systém jiného subjektu, pokud se jedná o zaměstnavatele s nejvýše 249 zaměstnanci. Dle přechodných ustanovení zákona, je však stanoven termín k zavedení vnitřního oznamovacího systému pro povinné subjekty, s výjimkou veřejných zadavatelů, zaměstnávající ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nejméně 50 a zároveň méně než 250 na 15. prosince 2023.

Návrh zákona dále upravuje ochranu oznamovatelů, a to zejména ve vztahu k případným odvetným opatřením, které by mohly oznamovateli v souvislosti s jeho oznámením o protiprávním stavu hrozit. Jedná se zejména o ochranu identity oznamovatele a zákaz uplatnění odvetného opatření, které může mít povahu například výpovědi udělené zaměstnanci nebo snížení mzdy.

V případě porušení povinností vyplývajících z návrhu zákona o ochraně oznamovatelů pak hrozí pokuty až ve výši 1 000 000 Kč.

Jako příklad můžeme uvést situaci, kdy zaměstnanec povinného subjektu pojme podezření, že dochází k činnosti, jež ohrožuje zdraví nebo bezpečnost při práci/porušení povinností plátce daně z příjmu právnických osob/ k porušení pravidel hospodářské soutěže. Tuto skutečnost následně oznámí příslušné osobě, a to buď písemně nebo i ústně. Forma oznámení záleží pouze na oznamovateli. Ve lhůtě 7 dnů musí příslušná osoba oznamovateli sdělit, že jeho oznámení přijala a následně ve lhůtě 30 dní ode dne přijetí oznámení vyrozumí oznamovatele o výsledcích posouzení jeho oznámení. Příslušná osoba musí po celou dobu dbát na to, aby nevyzradila identitu oznamovatele a chránila jej před případnými odvetnými opatřeními, jakými může být například ukončení pracovního poměru. V případě, že oznámení není vyhodnoceno jako důvodné, oznámí to příslušná osoba oznamovateli a zároveň jej poučí o možnosti podat oznámení orgánu veřejné moci. Tím je v tomto případě ministerstvo, které vykonává kontrolní činnost nad dodržováním povinností povinných subjektů.

 

NAŠE DOPORUČENÍ


S ohledem na skutečnost, že se v případě whistleblowingu jedná o institut, který zavádí nové povinnosti, se kterými doposud hlavně zaměstnavatelé neměli mnoho zkušeností, doporučujeme zavedení vnitřního oznamovacího systému vždy konzultovat s právníky a zamezit tak případným pochybením, které mohou vést k poměrně závažným sankcím a dalším negativním právním důsledkům.

V případě zájmu se na náš právní tým neváhejte obrátit a nechte si sestavit podrobný plán na zavedení vnitřního oznamovacího systému včetně metodiky a školení pro osoby, které zpracováním oznámení pověříte.